Bez kabelů to nepůjde

Jen panely samy osobě nestačí – musíte je mezi sebou také propojit vhodnými kabely. A to musí samozřejmě vést i k regulátoru a bateriím. A jak by měla vypadat kabeláž, která tohle všechno zvládne bez ztráty hvězdičky? Především musí být dostatečně odizolovaná a mít ochranu proti UV záření. Chtějte nejlépe druhy s dvojitou izolací, které kabely ochrání před vlivy počasí i před střídáním teplot.

A ptejte se i na ztráty energie – u opravdu kvalitního produktu by měly být minimální. A v neposlední řadě nezapomeňte ani na barvu. Využijte možností, které vám v současnosti výrobci nabízejí a slaďte barvu kabeláže s jejím okolím. Uvidíte, že bude výsledek vypadat mnohem lépe.

Průchodky k solárním kabelům

K instalaci kabelů budete potřebovat také průchodky. Ty brání pronikání vlhkosti do interiéru. Kabely se jimi jednoduše protahují a dovádějí tam, kam je potřeba. K mání jsou jednoduché modely i ty dvojité, které vám pomohou udržet si přehled v mnohdy rozměrné kabeláži.

Držáky na solární panely

Svůj nový solární systém samozřejmě budete muset také něčím přichytit. Proto jsou v obchodech k mání speciální držáky na solární panely. Obvykle je stačí jen navléct či nasadit na jejich rohy a máte hotovo. Ovšem v případě větších solárních systémů je třeba navíc pořídit i držáky boční, jinak by hrozilo, že se bude solární panel vlivem okolních podmínek prohýbat. A jak je nakonec přichytit k podkladu?

Obvykle se osvědčuje staré dobré vrtání, které panely pevně udrží na místě. Vystačíte si s běžnými šroubky a maticemi, není nutné pořizovat jakékoliv speciální pomocníky. A pokud není možné z nějakého důvodu tento postup realizovat, pak vsaďte na speciální lepidlo, založené na polymerech.

I tady se vyplatí poptat na vhodnou barvu. Držáky se standardně prodávají v bílé barvě, ale poměrně běžně bývají k mání i ty černé. A někteří výrobci dokonce umožňují upravení jejich barvy na míru – byť obvykle za menší příplatek.

Lepidlo pro solární systémy

Pokud chcete své panely lepit měli byste sázet vždy pouze na speciální výrobky  k tomu určené. Jedině ty totiž odolají po mnoho let rozmarům počasí a zajistí vašemu solárnímu systému bezpečnost. Hledejte profesionální lepidlo, založené na bázi polymerů. To po vytvrzení vytvoří elastický, ale zároveň velmi pevný spoj, který jen tak něco nepoškodí.

Zároveň se vyznačuje skvělou schopností přilnout prakticky k jakýmkoliv materiálů, takže udrží vše, co od něj budete potřebovat.  A jak poznat, že máte v ruce opravdu kvalitní kousek? Jednoduše se dívejte na pevnost, deklarovanou výrobcem. Měla by se pohybovat okolo 22 kg na centimetr čtvereční. Toto lepidlo lze použít jak k připevnění panelů, tak i při instalaci průchodky apod.

Konektory a příslušenství k nim

Každý kabel musí mít samozřejmě  i adekvátní zakončení. A o to se postarají konektory (ty jsou podobně jako průchodky k dostání v jednoduché i dvojité variantě). Na kabel je však rozhodně nestačí jen tak nasadit – k jejich připevnění budete potřebovat krimplovací kleště. Jde o investici v ceně několika stokorun, pokud se vám do ní však nechce, protože ji později již jednoduše nevyužijete, poptejte se prodejce, zda by vám konektory na konce kabelů jednoduše nepřipevnil. Nebojte se, nejde o nijak drahou záležitost (koneckonců – samotný proces je otázkou několika vteřin). Prodejci ho mnohdy nabízejí i zdarma. Ke kabelům si pak pořiďte i nezbytný vypínač a máte vše, co potřebujete.

Provoz solárních systémů během blackoutu

Situace okolo výpadků elektřiny patří v poslední době rozhodně k nejdiskutovanějším tématům. Co se tedy s vaším solárním systémem stane ve chvíli, kdy dojde k výpadku elektřiny v běžné síti? Pokud je zapojena baterie (co je již v dnešní době standardem), pak blackout ani nepoznáte. Systém bude dále akumulovat energii, a ta poslouží k ohřevu vody, napájení spotřebičů apod. Limit je jediný – kapacita vaší baterie. Jakmile se vyčerpá, budete bez elektřiny definitivně. Jestliže tedy žijete v odlehlých oblastech, kde se něco podobného děje pravidelně, rozhodně doporučujeme zvážit investici do co největší baterie.

Provoz solárních systémů během zimy

Také si myslíte, že jakmile udeří mrazy a počasí se sněhovými přeháňkami, tak vám solární panely na střeše přestanou dodávat prakticky jakoukoliv energii? Pak se rozhodně mýlíte. V našich geografických podmínkách není problém provozovat solární panely celoročně – má to ovšem jistá omezení.  A jaká jsou? Především bude jejich výkon snížen, a to asi na 20 % oproti běžným hodnotám během letní sezóny.

Ovšem ve hře nejsou jen mínusy, ale také plusy. Věděli jste, že technologie FVE pracují během vysokých teplot méně efektivně? A právě tato nevýhoda se během zimy mění ve výhodu. Menší výkon tak do jisté míry vyváží lepší efektivita provozu.

Jaký je vhodný sklon pro solární panely

Nelze se nezmínit také o vhodnosti běžných střech rodinných domů a obdobných nemovitostí pro instalaci solárních panelů. Kolují mýty, které říkají, že řada z nich jednoduše nedokáže vyhovět technickým nárokům, jež solární systémy mají. Ovšem ve skutečnosti nemůže být nic vzdálenějšího pravdě. Sklon střechy, který je možné pro instalaci solárních panelů využít, je totiž velmi široký. Pohybuje se v rozmezí 10 až 50 stupňů. A do těchto kritérií se vejde naprostá většina českých objektů.

A jak je to se samotným sklonem solárních panelů? I když většina lidí si myslí, že by měly být namířeny nejlépe kolmo k obloze, aby zachytily co nejvíce silného poledního sluníčka, ve skutečnosti není toto řešení pro naše geografické podmínky nejvhodnější.

Větší sílu, tedy alespoň co do délky využití, má totiž nepřímo dopadající a rozptýlené světlo, které dokážou nejlépe zachytit panely nainstalované pod úhlem okolo 33 až 35 stupňů. Vše by se mělo odvíjet od konkrétních podmínek ve vaší oblasti. Ideální stranou pro orientaci solárních panelů je pak jihovýchod nebo jihozápad. A jak velkou plochu je třeba zastavět? Průměrný rodinný dům bude potřebovat 30 až 45 metrů čtverečních. To mu vystačí na pokrytí běžného provozu.

Stavební povolení pro solární panely

Zbývá však vyřešit ještě jednu záležitost – komunikaci s úřady. Pokud se obáváte složitého povolovacího procesu, pak nemusíte. Běžná instalace solárních panelů na střechu domu nebo třeba garáže se obejde jak bez stavebního povolení, tak i bez ohlášení stavby. Nikomu tedy nemusíte nic oznamovat. Vše se řídí Stavebním zákonem § 103, odst. 1, písmeno B, číslo 4.

Solární systémy a dotace

A na co si dát pozor, pokud chcete na svůj solární systém získat dotace od státu v rámci programu Nová zelená úsporám? Především na výkon svého solárního systému, nesmí totiž přesáhnout 10 kWp. Pokud však budete vybírat mezi modely určenými pro domácnost, pak by se o žádný problém jednat nemělo. Ty se totiž běžně pohybují v hodnotách 2 až 8,5 kWp. A obejdou se i bez licence od ERÚ apod.

Hned od začátku byste měli vědět, že v tomto směru jednoduše neexistuje jediná správná odpověď. Na trhu není jen jeden jediný ideální výrobce ani ideální nabídka, po kterých by stačilo sáhnout a splnit si tak vše, co jste si vysnili. Výběr správného řešení závisí na mnoha faktorech, a my se vám je dnes pokusíme přiblížit. V první řadě je samozřejmě nutné vzít v úvahu typ solárních panelů. Ten však musí jít nutně ruku v ruce s požadovaným výkonem nebo s tím, jaké garance a záruky na zvolené řešení dostanete od prodejce či výrobce.

Druhy solárních panelů

Na současném českém trhu dnes v zásadě existují 3 typy fotovoltaických panelů, i když je samozřejmě čas od času možné narazit na různé experimentální technologie – těmi se však dnes zabývat nebudeme. Jde o tyto tři druhy:

• monokrystalické solární panely,
• polykrystalické (multikrystalické) panely
• a amorfní fotovoltaické panely.

Rozdíl  mezi nimi je především v použité technologii a tím, na jakých místech je tedy díky tomu lze uplatnit. Už dávno totiž neplatí, že solární panely mohou být pouze a výhradně na té nejslunečnější straně domu, jinak se jejich pořízení nevyplatí. A vybírat tohoto pomocníka jen na základě procentní účinnosti také není dobrý nápad – ne vždy je totiž možné zajistit v tomto ohledu celému systému optimální podmínky. A co vzít tedy v úvahu u jednotlivých typů solárních panelů?

Monokrystalické solární panely

Od jiných druhů jsou k poznání na první pohled a to podle černé barvy. A jsou také nejznámější, protože právě tímto typem u nás tzv. solární boom začínal. Jejich výroba spočívá v řezání tenkých plátků (waferů), jež pocházejí z jednoho jediného krystalu křemíku. Výroba je nejnáročnější (a panely jsou proto nejdražší), ale zároveň toto řešení propůjčuje monokrystalickým solárním panelům v mnoha ohledech jedinečné vlastnosti. Mají totiž jednolitou strukturu, která skvěle vstřebává dopadající sluneční světlo – ze všech typů fotovoltaických článků má proto tento druh největší účinnost, a to kolem 20 %. Brát však v úvahu pouze tento údaj by byla chyba – účinnost se totiž vždy počítá při působení optimálního osvětlení ve správném úhlu, čehož není v praxi tak jednoduché dosáhnout.

Kam se hodí: především na střechy s omezenou plochou s opravdu dobrou orientaci vůči slunci. Na jiných místech nebude jejich výkon ani zdaleka optimální.

Polykrystalické (multikrystalické) panely

Tyto panely se neřežou jen z jednoho krystalu, ale z bloku, který těchto prvků obsahuje více. Při výrobě těchto panelů je tedy možné použít i odřezky monokrystalických solárních panelů, ale často jde i o vlastní a originální řešení jednotlivých výrobců. Poznáte je podle modré barvy a samozřejmě i podle nižší ceny. A jak je to s efektivitou? Ta je sice „jen“ 15 až 17 %, ovšem komplikovanější struktura zároveň dokáže mnohem lépe zachytit světlo přicházející z ostřejších úhlů. Díky tomu tak polykrystalické (multikrystalické) panely skvěle fungují během delší části dne, což se o monokrystalických solárních panelech samozřejmě říci nedá.

Kam se hodí: do hustší zástavby (vstřebávají odražené světlo) a tam, kde není nastavení střechy vůči slunci právě optimální. Je však nutné mít k dispozici větší plochu než u monokrystalu.

Amorfní fotovoltaické panely

Třetí skupinu solárních panelů bychom mohli zařadit pod pojem „tenkovrstvé.“ U nás se však zatím vyskytují především amorfní fotovoltaické panely, takže budeme celou skupinu nazývat také takto. Tyto panely se vyrábí z tenkého filmu vodivé látky. Obvykle je tak tvoří:

• amorfní křemík,
• slitina kadmia a teluru
• nebo slitina mědi, india galia a selenu.

Tento materiál se pak nanáší na pevný povrch, kterým může být sklo, plast nebo některé kovy. Efektivita těchto panelů je nejnižší (okolo 11 %), ovšem na oplátku nabídnou minimální tloušťku a hmotnost. Lze je tedy vrstvit na sebe pro zachycení maxima slunečního záření nebo je bez potíží připevňovat na různé povrchy v různých úhlech – a to i tam, kam by nebylo možné běžnou solární instalaci umístit (a to právě kvůli její příliš vysoké hmotnosti)

Kam se hodí: na mobilní instalace (například na hausbót nebo pro sezónní vybavení chaty) nebo na střechy rodinných domů s velkou plochou, ale špatnou orientací vůči slunci .

Na jaké parametry se zaměřit

Ale vše není jen o druzích solárních panelů. Stejně důležité jsou i další faktory. Na co se tedy při výběru vašeho nového solárního pomocníka dívat především? V první řadě by mělo jít o výkon, ale v úvahu je třeba i vzít nejrůznější garance od výrobce nebo životnost pořizované instalace.

Výkon solárních panelů

V tomto případě hodně záleží na tom, zda fotovoltaické panely pořizujete do již zcela hotového domu anebo je plánujete začlenit do samotné výstavby nebo velké rekonstrukce. Vždy si však musíte ověřit energetickou potřebu vašich současných či budoucích prostor. Jestliže už nemovitost nějakou dobu obýváte, pak si jednoduše najděte aktuální účty za elektřinu, v opačném případě je vhodné využít nejrůznější kalkulačky.

Při výpočtu potřebného výkonu pak vycházejte z následujícího vzorečku:  fotovoltaický systém o výkonu 1 kWp vám při běžném provozu vyrobí kolem 1000 kWh energie. Pro srovnání – jde o množství, které spotřebuje průměrný člověk v domácnosti. Bylo by však chybou nenechat si žádnou rezervu – naopak počítejte asi s 10 %. Nikdy totiž nevíte, jak v následujících letech vaše nároky porostou a přidávat další jednotku do solárního systému bývá vždy dražší, než původně optimálně navržené řešení.

Záruka solárních panelů

Záruka od prověřených výrobců fotovoltaických panelů v sobě zahrnuje obvykle několik klíčových  aspektů – podle toho poznáte, že vybíráte na správném místě. V první řadě je ve hře záruka na samotný výrobek, ta bývá nejčastěji garantována v rozmezí 10 až 25 let (zde záleží na nabídkách jednotlivých firem, mnohdy lze využít i různých limitovaných akcí apod.). Ale velmi důležitá je také tzv. také garance výnosu, a ta se obvykle poskytuje na 25 let. A ptejte se také na záruku instalačních prací apod. Jedině tak získáte jistotu v tom, že se vám o instalaci postarají skuteční odborníci v oboru, kteří své práci opravdu rozumí. Na ústní záruky nebo nejrůznější ujištění nespoléhejte – chtějte mít vždy vše písemně.

Pro pořádek je třeba také uvést, že ty nejlepší fotovoltaické panely na našem trhu často fungují i po uplynutí záruční doby bezchybně ještě mnoho dalších let, a to bez výrazného poklesu účinnosti.

Životnost solárních panelů

Tímto aspektem je myšlena skutečná bezchybná doba provozu solárních panelů. Obvykle se v této souvislosti hovoří o lhůtě asi 25 let. Po této době ovšem musíte počítat s pozvolným poklesem výkonu, a to mnohdy i o 80 %. Nemusí to však vždy být takto. Vyplatí se tedy pátrat po recenzích od lidí, kteří již vámi zvolenou značku solárních panelů doma mají.

A abyste životnost solárních panelů maximálně prodloužili, snažte se volit panely z odolného materiálu a  dbejte na to, aby výsledná instalace fotovoltaiky v co největší míře zohledňovala specifika dané oblasti a samozřejmě také povětrnostní podmínky v ní. Jedině tak vám zvolené kousky vydrží opravdu dlouho.

Pokud totiž nebude vaše instalace vyhovovat předpisům, pak může vámi zvolená energetická společnost odmítnout připojení fotovoltaiky ke své síti, na což má samozřejmě plné právo. Navíc vám může dokonce hrozit i pokuta kvůli chybějícímu osvědčení.

Dejte přednost odborné firmě

U tohoto náročného úkolu je proto vždy dobré vsadit spíše na odborníky. A ne vždy to musí být ti, od nichž si solární systém pořizujete (je-li výrobce například z druhého konce republiky, pak byste se na dopravném rozhodně nedoplatili). A jak si ověřit, že komunikujete se skutečnými specialisty?

Jak poznat prověřenou firmu

Především se zaměřte na reference. Nemělo by jít o nějakou no-name společnost, ale specialisty s oficiálními webovými stránkami, na nichž je možné dohledat recenze a reference (nejlépe i s kontaktem pro možné ověření).

Sledujte také pozorně to, jak firma komunikuje. Pokud se vám ozve až po delší době, případně často mění termíny, rozhodně nejde o důvěryhodné mistry řemesla.

Další možností je oslovení firmy, od které si fotovoltaické panely pořizujete. I když nechcete instalaci přímo od ní (například právě kvůli značné vzdálenosti), poptejte se, zda by vám nedoporučila někoho z okolí. I když solární elektřina zažila v posledních letech doslova boom, stále jde o poměrně úzce zaměřenou část trhu, na níž se většina firem navzájem zná (a tuší, jakou kvalitu služeb od sebe navzájem mohou očekávat).

Na co ještě myslet

Obvykle však není ve hře jen pouhá instalace panelů, ale kompletní zařízení domácí elektrárny apod. A ptejte se také na řešení pro případ, že z vaší strany dojde k neočekávanému výpadku. Bylo by totiž opravdu nemilé zůstat na několik dní bez energie.

Jejich základem jsou polovodiče – materiály, jež přeměňují sluneční energii jednoduchým procesem na elektřinu za pomoci svých unikátních fyzikálních vlastností. Ve hře je především tzv. fotovoltaický jev, který vzniká při dopadu slunečních paprsků na plochu instalovaných solárních článků.

Z čeho se solární panely vyrábí

Aby fotovoltaické články, které si nainstalujete například na střechu nebo fasádu domu, plnily všechny své funkce, musí mít to správně „složení.“ Skutečné účinná konstrukce musí být vyrobena z prvků s vlastnostmi polovodičů. Pro výrobu solárních panelů se nejčastěji používá:

• selen,
• křemík
• a germanium.

Prim hraje především křemík, a to proto, že každá jeho molekula má ve své poslední elektronové vrstvě (slupce) čtyři valenční elektrony, které jsou zodpovědné za jev fotoemise. Je to proto, že snadno navazují kontakt s jinými látkami okolo sebe. Po započetí tohoto jevu (tedy ve chvíli, kdy začne na panel dopadat sluneční záření) se křemík začne spojovat se selenem a díky tomu získává ještě větší počet volných elektronů. Čím více valenčních elektronů bude mít k dispozici, tím silnější bude žádoucí efekt fotoemise (ten můžete znát i pod názvem fotoelektrický jev). Nic jiného tito pomocníci ke své funkčnosti nepotřebují.

Jaký je postup výroby

Standardní solární panely netvoří celistvý kus. Naopak jsou vyrobeny z modulů, jež se navzájem propojují do sérií i paralelně. Jen o správném propojení to však není – pro dosažení maximálně efektivních výnosů energie ze slunečního záření je nutné panely rovněž správně nastavit a tedy je na plochu instalovat pod správným úhlem. Právě ten jim zajistí maximální možné pohlcování množství slunečního záření.

Samozřejmě však nemohou být složeny jen ze zmíněných polovodičů. A to proto, že se nacházejí venku. Všechny modely tak musí být zároveň odolné vůči znečištění, vlhkosti a tím i možné  korozi a dalším negativně působícím povětrnostním vlivům.

A rozdělit je lze také do skupin podle technologie výroby na:

• krystalické,
• organické,
• z tenkého filmu
• a vícevrstvé.

A je nutné myslet rovněž na to, že solární systémy mohou mít hned dva typy elektrického připojení. Tím prvním je tzv. paralelní  zapojení, jež se nejčastěji používá v off-grid systémech. To jsou takové, v nichž je kladen důraz na co nejvyšší úroveň generovaného proudu, který je v systému získáván pro co nejefektivnější a nejrychlejší nabíjení baterií.

Druhým typem je pak sériové zapojení. Tento princip sčítá napětí jednotlivých panelů systému, ovšem samotný proud zůstává stále konstantní. Tento typ připojení se obvykle používá v systémech sestavených jako string on-grid. U obou systému je však velmi důležité pamatovat na to, že panely ve stejné řadě musí být totožného typu. Kromě toho je nutné rovněž připomenout, že mohou být připojeny k elektrické síti (instalace na síti), ovšem není to podmínkou (v takovém případě jde o instalaci mimo síť).

Solární panely nebo solární kolektory?

Celá problematika je však o něco složitější. Na trhu totiž kromě solární panelů najdeme také kolektory. A jak se vlastně od sebe obě tato zařízení pro využití tepla liší? Fotovoltaické panely jsou mnohem univerzálnějším zařízením – přeměňují totiž sluneční paprsky přímo na požadovanou elektřinu. Ovšem funkce solárních kolektorů je ve skutečnosti omezena pouze ve výrobě tepla.

Absorbéry na solárních panelech tak přeměňují sluneční paprsky přímo na teplo, a to je následně dopravováno do akumulační nádrže. Obvykle zde k tomuto účelu slouží buď voda, anebo speciální nemrznoucí kapalina – velmi často jde o neškodný glykol. Do kohoutku vám tedy dodají teplou vodu a umožní vám užít si prodlouženou sezónu v bazénu, ale nic jiného umět nebudou.

I solární panely mají mezigenerační rozdíly

Na trhu je k mání celá řada těchto technologických řešení. Pokud ovšem chcete vsadit doslova na investici pro generace a užívat si výhod bezplatné elektřiny po maximálně dlouhou dobu, pak vsaďte na solární panely označované jako „dlouhověké.“ A jak je poznáte? Bývají extrémně odolné vůči povětrnostním vlivům, a díky tomu se na ně vztahuje dlouhodobá záruka – leckdy vám firma, která je vyrábí, garantuje až 25 let životnosti. A od starší generace se tyto nové modely liší ještě v jednom ohledu – vyznačují se totiž výrazně nižší ztrátou účinnosti, obvykle v této kolonce najdete číslici nepřesahující 0,5 procenta ročně.

A jak je zajišťována jejich dlouhá životnost? Největším problémem panelů bývá přehřívání například na znečištěných místech nebo velké teplotní rozdíly v případě, kdy na část instalace svítí slunce a na část naopak ne. Ovšem skutečně kvalitní solární panely si s tím umí poradit. Mají na sobě totiž senzory, které kupříkladu vypínají znečištěnou nebo aktuálně neefektivně fungující část modulu, díky čemuž následně uvnitř drahých struktur nestoupá teplota a články jsou v bezpečí. Dokážou tak poskytnout ochranu před ptačím trusem nebo například příležitostnými zdroji stínu.

Správná instalace je základ

Jen o samotném výběru panelů však celá problematika není. Naopak. Stejně důležitá je i správná instalace, protože špatný sklon nebo přílišné zastínění odkáže snížit efektivitu využití solárních panelů o desítky procent. Vyplatí se tedy domů pozvat odborníka, který vám vybere panely se správnou účinností, je budou dokonale přizpůsobené vašim potřebám a samozřejmě je také správně nainstaluje. Tento krok se nevyplácí podceňovat.

Tři druhy solárních baterií

Na našem trhu lze najít v zásadě tři druhy baterií, instalovaných do solárních systémů – jen dva však využijete v běžné instalaci. Není možné jeden z nich jednoznačně doporučit, všechny mají totiž tvé výhody a nevýhody. A z čeho můžete vybírat?

• Olověné akumulátory
• Lithium-iontové baterie
• Průtokové baterie (flow)

Olověné akumulátory

Když se řekne olověné akumulátory, vybaví se znalcům nejstarší typ solárních baterií – ovšem dodnes hojně používaný. Většinu lidí na jejich koupi naláká poměrně nízká cena – a není divu. Samotný solární systém bývá poměrně drahý, a i když je jeho návratnost čím dál kratší (vzhledem ke zvyšujícím se cenám elektřiny), ne vždy mívají rodiny dost vysoký záložní rozpočet. A právě baterie je místem, kde je možné pro začátek ušetřit

Olověné akumulátory jsou sice nejlevnější, tím ovšem jejich výhody končí. Nemusíme se je stydět označit dokonce za technologicky překonané. Největším „průšvihem“ v jejich případě je fakt, že můžete efektivně využívat jen 50 % jejich kapacity, pod tuto hranici je totiž nelze vybít. Navíc jsou poměrně těžké, na což je nutné myslet při jejich instalaci a také do nich musíte pravidelně dolévat elektrolyt.

Někdy bývá jako výhoda zmiňována jejich dlouhá životnost. Ano, vydrží bez potíží přibližně 600 nabíjecích cyklů – což je nepochybně hodně – ale moderní lithium-iontové baterie jich „bez ztráty kytičky“ zvládnou asi dvakrát víc.

Lithium-iontové baterie

Pokud vám tedy nejde o finanční stránku celé věci, vsaďte raději na praktické, ekonomické a spolehlivé lithium-iontové baterie. Vybrat si můžete hned ze čtyř různých druhů. A jaké mají výhody a nevýhody?

(LMO) Lithium – mangan oxid

Jako první se na trhu objevily baterie LMO. Potěší vás především rychlým nabíjením – ovšem ne už svou životností. Oproti jiným li-ion bateriím je totiž o něco kratší (ovšem olověné akumulátory stále ještě bez potíží strčí do kapsy).

(NMC) Lithium – nikl – mangan – kobalt oxid

Další generací těchto baterií jsou ty NMC. Krom rychlého nabíjení vám nabídnou vysokou kapacitu. Ovšem ne všichni odborníci je doporučují – při jejich výrobě se totiž používají i ekologicky problematické prvky (především kobalt).

(NCA) Lithium – nikl – kobalt – hliník oxid

Potřebujete kromě vysoké kapacity také stabilitu při provozu? Pak budou NCA baterie výrobkem přesně pro vás. I ony však používají ekologického potížistu kobalt. Dobře si tedy jejich nákup rozmyslete.

(LFP) Lithium – železo – fosfát

Nejnovější generací li-ion baterií jsou rozhodně ty LFP. Od kobaltu a jemu podobných se již odvrací a nabídnou vám především dlouhou životnost a dobrou odolnost vůči teplotním výkyvům. Mají jen jednu drobnou nevýhodu – vyžadují zabudování ochranného okruhu proti přehřátí To však v dnešní době není žádný problém.

Průtokové baterie (flow)

Tento typ baterií je v našem seznamu takříkajíc jen do počtu. Používá se totiž především pro využití ve velkoobjemových úložištích. Samotná technologie je dokonce ještě starší než solární baterie. Její výhodou je především velká flexibilita co do příjmu a výdeje energie, ale i dlouhá životnost. Pro běžné domácí instalace jde však o zbytečně drahé řešení.

Pokud si stále ještě nejste v otázce výběru své baterie jistí, neváhejte se poradit s odborníkem. Jedině tak zajistíte 100% funkčnost a dlouhodobou užitnost svého solárního systému. A o to by vám mělo jít především.